Úzkosti, strach, panika: Co dělat, když vás přijdou navštívit?

01.03.2025

 

Studený pot, bušení srdce, stažené hrdlo a strach. Bolesti hlavy a břicha, tlak na hrudi a dušnost. Pokud tohle zažíváme při útěku před kojící medvědicí, je to v pořádku. Když nám ale srdce skáče z hrudi proto, že musíme skočit pro housky do večerky, něco je špatně. Naši mysl možná ovládla úzkost nebo panická porucha.

 

Vlastně je to jedna parta. Panická porucha totiž patří do šuplíku s nápisem Úzkostné poruchy. Kromě fyzických projevů, které jsme už zmínili, si panická porucha pohraje i s vaší psychikou. Může vás potrápit neodbytnými představami neštěstí, které se „určitě“ přihodí někomu z vašich blízkých. Může udeřit kdekoli a kdykoli. Přesvědčí vás o tom, že do pěti minut umřete. Ale víte co? Z tohohle pekla existuje cesta ven!

Úzkost to myslí dobře, ale…
Panická ataka může trvat jen pár sekund, ale také hodinu. V obou případech vám to bude připadat jako celá věčnost a naprosto vás to vyřídí. Záchvaty paniky mají bohužel tendenci se vracet, a to i několikrát týdně. Přitom úzkost je vlastně přirozená emoce, jejímž primárním úkolem je chránit nás a varovat před hrozícím nebezpečím.

 

Co všechno se může pokazit?
Kromě projevů, které jsme už zmínili, se objeví strach, že něco, nebo rovnou všechno špatně dopadne. Přidají se také potíže s koncentrací, protože myslíte na tisíc a jeden možný malér: „Co když mám rakovinu? Co když se zabiju v autě? Kdo se postará o moje děti? A co když mají rakovinu i moje děti?“ Ano, až takhle drsné to může být. Pokud se navíc nedokážete radovat z věcí, které vás dřív těšily, možná jste obětí panické poruchy právě vy.

 

Sami to nezvládnete
Nemůžete usnout, protože se do noci trápíte katastrofickými myšlenkami, a řešíte to prášky na spaní? Snídáte neurol, abyste byli schopni nastoupit do tramvaje a dojet do práce? Kromě toho, že tyhle drogy váš problém nevyřeší, si navíc brzy pořídíte další problém – závislost.

 

Jak z toho ven?
Jednoznačně nejlepší nápad je zajít za odborníkem. Úzkostné poruchy se obvykle léčí kombinací terapie a nenávykových psychofarmak. Terapeut vám pomůže zjistit, co úzkostné stavy způsobuje, a naučíte se, jak ataky zvládat lépe, nebo jim dokonce předejít. Je to ale běh na delší trať, tak buďte trpěliví. Výsledky se dostaví a zase bude dobře!

Vrána k vráně sedá
Spoustu lidí s panickou poruchou potká i její nejlepší kamarádka agorafobie. Projevuje se strachem z veřejných prostranství, kde se pohybuje spousta lidí. Noční můrou agorafobiků tak může být cesta metrem, návštěva obchodního centra, ale i pobyt mimo domov obecně. 

 

Za všechno mohou geny?
Pokud máte v rodinné anamnéze nějaké psychické onemocnění, pravděpodobnost, že panická porucha zasekne drápek do některého z potomků, se zvyšuje. Nemusíte nutně zdědit přímo konkrétní nemoc, ale určitou psychickou křehkost, pro kterou jste náchylnější k průšvihu v podobě psychických potíží. Anebo taky ne!

 

Na vině může být i výchova
Také prostředí, ve kterém vyrůstáme, nás velmi ovlivňuje. K panické poruše může vést nedostatečný pocit bezpečí v dětství, nízké sebevědomí nebo třeba přehnané nároky rodičů. Problém ale může způsobit i rodič, který dítě dusí přemírou lásky a péče.

 

Když život nehraje fér
Tak nějak v poklidu si proplouváte životem a najednou – BUM. Potká vás nečekaná rána osudu, zemře vám někdo blízký nebo vás na stole čekají rozvodové papíry a vy se najednou nemáte o koho opřít. Upadnete do deprese, a ta se může stát pomyslnou startovní čarou na cestě k panické poruše.

 

Neúprosné statistiky
Úzkostné poruchy jsou nejčastější psychiatrickou diagnózou a alespoň jednou za život postihnou až čtvrtinu populace vyspělých zemí. Pacienti s panickou poruchou jsou také velmi častými hosty v čekárnách lékařů, zdravotní péče využívají až třikrát častěji, než je průměr. Obracejí se především na praktického lékaře, kardiologa a psychiatra.