Špatná nálada nebo deprese? I o Vánocích je někdy třeba vyhledat pomoc
21.12.2022
Vánoce jako svátky radosti a veselosti? Ne pro všechny to platí. Podle statistik jsou vánoční a novoroční svátky nejtěžším obdobím roku zejména pro osamělé lidi nebo osoby trpící duševní nepohodou. Snaha o naplnění ideálu Vánoc a dokonalých svátků vytváří dodatečný tlak. Nedaří-li se ho splnit, přináší to mnohým další propad. Je důležité včas rozpoznat, zda se jedná o přechodný smutek nebo „blbou náladu“, anebo trvalejší vážnější stav, například depresi. V tom případě potřebuje člověk rychlou odbornou pomoc, protože neléčená deprese je potenciálně smrtelnou nemocí.
UNIQA eviduje případ, kdy žena ve věku okolo 40 let, dosud neléčená, začala pod vlivem krizových životních situací upadat do smutku a izolace právě okolo adventu. Dolehl na ni pocit, že nic nezvládá. S rodinou nekomunikovala, nevycházela z domova a prakticky celé dny ležela v posteli. Postupně přestala jíst a pít, trpěla nespavostí. Blízcí se zhrozili a zalarmovali záchranku ve chvíli, kdy se k apatii přidružily ještě i halucinace. Podle psychiatrů byla žena hospitalizovaná doslova v hodině dvanácté, protože její fyzická schránka byla naprosto vyčerpaná a psychicky se neustále zhoršovala. Léčba jejího akutního stavu byla dlouhodobá a náročná, nyní se pomalu vrací s odpovídající medikací alespoň částečně do běžného života, nicméně byl jí přiznán invalidní důchod z důvodu deprese. Stále dochází na terapie a je pod dohledem odborníků.
„V posledních letech se v České republice zvyšují počty diagnostikovaných depresí. Nejvíce se to týká žen a mladých lidí ve věku od 20 do 40 let. Určitě velký nárůst přineslo období covidové pandemie; Národní ústav duševního zdraví v roce 2017 udával, že v Česku trpí depresí zhruba 4 % obyvatel. V roce 2020 už to bylo 12 %,“ uvádí Karolína Štípská, koordinátorka vzdělávání z platformy Nepanikař.
„I proto podpořila UNIQA on-line kurz pro rodinné příslušníky postižených osob, jenž byl připraven slovenskou Ligou za duševné zdravie. Kurz pomůže okolí nemocného poznat, jak ho podpořit a jak s ním komunikovat. Je to vlastně jakási analogie první pomoci při fyzických zraněních,“ vysvětluje ředitelka Brand & Marketingu UNIQA Silvia Vlasková. Odkaz na kurz https://www.uniqa.cz/mluvte-uprimne/mluvte-uprimne/. Má-li někdo pochybnosti nebo podezření, že by se mohlo jednat o depresivní stav, ale neví, jaké kroky má udělat, najde pomoc i na stránce #mluvte upřímně https://www.uniqa.cz/mluvte-uprimne/zjistete-jak-tom-jste/, případně se lze rovnou obrátit a odborníky na Lince bezpečí (pro děti a rodiče) nebo na platformu Nepanikař.
Jak poznat depresi
Deprese nemusí mít vždy jasný spouštěč. Podle oficiálních manuálů se dá deprese diagnostikovat již po dvou týdnech soustavně pokleslé nálady. Většina lidí vyhledává pomoc ale mnohem později, než by to potřebovala.
Typickými znaky nastupující deprese jsou tyto projevy:
- pocity smutku, úzkosti, beznaděje a pocit prázdnoty
- ztráta zájmu o aktivity, které nás naplňovaly, bavily
- problémy se spánkem, buď příliš mnoho nebo příliš málo
- problémy s koncentrací nebo pamětí
- nízké sebevědomí a negativní myšlenky o sobě samém
- únava a ztráta energie
- změny chuti k jídlu, buď ztráta chuti k jídlu nebo přejídání
- zvýšená úzkost bez zjevného objektivního důvodu
Počet sebevražd u mládeže hrozivě roste
Podle údajů Českého statistického úřadů ročně spáchá sebevraždu 1 600 dospělých a 60 dětí. Každý zbytečně zmařený život je tragédie. Když jde o dítě, nabírá nepředstavitelných rozměrů.
„V roce 2021 jsme zaznamenali 3 014 kontaktů na téma sebevraždy, což bylo o 35 % více než v roce 2020, a dokonce o 63 % víc než v roce 2019. Sebevraždy jsou aktuálně nejčastější téma, které na Lince bezpečí s dětmi řešíme. Souvisí to přirozeně i s tím, že jsou přidružené k mnoha jiným psychickým problémům. U lidí trpících depresí je zvýšené riziko sebevražedného jednání,“ varuje Regina Jandová z Linky bezpečí.
„Obecně platí, že ženy a dívky mívají častěji problémy s depresemi a úzkostmi, ale také častěji vyhledávají pomoc, což je patrně důvod, proč jsou to muži a chlapci, kteří častěji sebevraždu dokonají,“ říká Karolína Štípská.
Ke stresorům společnosti založené na výkonu a tempu přibyly v posledních letech covid, lockdowny, záhy pak konflikt na Ukrajině, inflace a hrozba energetické krize. Čemu zabránily lockdowny ve školách, to významně zesílilo v kyberprostoru. To se týká hlavně fenoménu šikany. Naopak děti a mládež zcela ztratily přirozené sociální vazby a přímou komunikaci.
A výsledek se dostavil: kombinace starých a nových stresorů zatopila především pod kotlem psychopatologizace dětí a mladistvých. „Psychickou pomoc v současnosti potřebují tři až čtyři děti v každé třídě. Nárůst depresí, úzkostí, poruch příjmu potravy či sebepoškozování mezi mládeží je raketový. Počet sebevražd mladistvých stoupl během oněch tří let o 110 %,“ popisuje negativní vývoj psychiatr prof. Jiří Raboch.
Období konce roku spojené s bilancováním je bohužel často podnětem k takovému jednání. „Velkou rizikovou skupinou jsou i „nezařazené děti“, tedy ty, které si okolo Vánoc ještě palčivěji uvědomují problémy ve své rodině. Pokud se s ní nestýkají a vyhýbají se jí v zájmu předcházení konfliktům, nemají často s kým svátky trávit, přitom před nimi nelze jednoduše utéct,“ podotýká Karolína Štípská.
„O Vánocích se plně projeví i problémy spojené s rozvodem. Děti stresuje, s kým budou trávit Vánoce a že už nejsou jako rodina pohromadě,“ přidává další fenomén Regina Jandová.
Situaci komplikuje nedostatek dětských psychiatrů, jejichž počty nelze snadno navýšit přes noc. Nepomáhá ani fakt, že řada disponibilních odborníků vybírá za terapii a konzultace nemalé peníze. A postupný návrat nemocného do běžného života je běh na dlouhou trať.
Rodičům ve funkčních rodinách lze doporučit sledovat, co dávají jejich děti na sociální sítě, monitorovat případné změny chování nebo dodržování denních rituálů. Nezastupitelná je pravidelná komunikace a zájem o jejich starosti nebo trápení. Pokud vidí, že dítě potřebuje pomoc, vždy je dobré kontaktovat odborníka: například se poradit s praktickým lékařem, jenž může dítě směřovat dále k psychologovi nebo psychiatrovi. Návod na to, co dělat v podobné situaci, najdete zde.
Krytí invalidity v pojištění UNIQA je už rozšířeno o psychická onemocnění
Duševní choroby včetně deprese mohou vést při závažném průběhu až k invalidizaci postiženého. „V souvislosti s nepříznivým vývojem v této oblasti jsme rozšířili v životním pojištění pojistnou ochranu v případě invalidity o všechny těžší psychické diagnózy. Samozřejmě s výjimkou těch, které vznikly v souvislosti s konzumací alkoholu nebo návykových látek,“ informuje Oskar Sekereš, ředitel Komunikace UNIQA. Pojistné plnění ze životního pojištění může být vedle přiznaného invalidního důchodu další vítanou alternativou dosavadního příjmu. Vzhledem k době léčení nebo kompenzace projevů choroby v horizontu let nebo i desítek let tak sehrává životní pojištění důležitou roli při udržení dosavadního standardu. „I proto jsme umožnili výplatu 100 % pojistné částky už při částečné invaliditě,“ uzavírá Oskar Sekereš.