Kyberšikana u dětí: když se z internetu stane nepřítel

03.11.2022

 

Kyberšikana představuje aktuálně závažný společenský problém. S tímto fenoménem či jinou formou on-line agrese se podle výzkumu Centra prevence rizikové a virtuální komunikace Univerzity Palackého setkalo u nás šest z deseti zástupců dětí a mládeže. Dosud běžná šikana se přesunuje obecně ze škol a hřišť do virtuálního prostoru. Nové technologie tomu nahrávají.

 

Kyberšikana na sociálních sítích je mnohem zákeřnější. „Je hůře rozpoznatelná, protože navenek se ve viditelné zóně nic neděje, a dítě není v bezpečí nikdy a nikde, protože vše běží 24 hodin denně,“ říká Veronika Kamenská z platformy. Nepanikař.eu. A k tomu se z běžné šikany stává kyberšikana v okamžiku, kdy živý konflikt někdo nahraje na mobil a video sdílí v digitálním prostoru.

Například nedávno se řešil v médiích případ, kdy agresor mlátil o přestávce spolužáka z nižšího ročníku základní školy. Situaci natáčel komplic útočníka na mobilní telefon. Zavěšením videa na sociální sítě se konflikt stal věcí veřejnou a začal se týkat mnohem širšího okruhu dětí, než které byly přítomny přímo u rvačky. Ze šikany byla rázem kyberšikana. A bohužel se vždy najdou výtečníci, kteří video sdílí, pochvalně ho komentují a nezřídka se jím i inspirují.

„U potíží na internetu jsme na Lince bezpečí loni zaznamenali celkem 1 429 kontaktů (přes telefon, chat a e-mail) a u Rodičovské linky 79 kontaktů. Jednalo se například o obtěžování cizí osobou, tzv. kyberstalking, on-line vztahy, sexting, lákání na schůzku, nelegální obsah a podobně. Kyberšikana nejčastěji aktuálně probíhá přes sociální sítě, jako jsou WhatsApp, Facebook, Instagram nebo TikTok,“ vypočítává Regina Jandová z Linky bezpečí.

Jak se chovat na internetu

Internet je pro děti a mládež naprosto běžnou součástí života, navíc naprosto zásadní a nezastupitelnou. Díky technologiím není problém určité okamžiky zachytit a předávat dále. Jenomže zatímco rodiče naučí své děti bezpečně přecházet ulici nebo nechodit nikam s cizími lidmi, jak se chovat na internetu se většina dětí doma nedozví. Ve škole není podobný trénink pevně zakotvený v osnovách a školení nastane často teprve tehdy, kdy se něco nepěkného semele.

Děti a mládež si neuvědomují, co sdílet, o čem informovat, a co si nechat jen pro sebe. Nebo co lze ještě brát jako žert, a co už je dehonestace a psychické týrání. Časté jsou například situace, kdy se ne právě hezky rozejde pár středoškoláků, a jeden z nich začne sdílet intimní fotky protějšku, jež si pořídili ještě v době, kdy vztah fungoval. Komentáře na sebe nenechají dlouho čekat a postižená oběť neskutečně trpí. Zneužití intimních materiálů je jedním ze strmě rostoucích jevů u nás. Jindy si dospělí devianti získávají důvěru dětí a využívají anonymitu digitálního prostoru pro svoji zvrhlost.  

Jak se bránit

To všechno je kyberšikana a je třeba se bránit. Ale jak? Oběti zažívají strach, bezmoc, stud, ale i pocity viny. Děti mají strach svěřit se rodičům, protože tuší, že jde už o velký malér. Navíc rodiče nejsou často těmi, kdo při nejlepší vůli umí opravdu pomoci. Mladí nemají v tomto ohledu často oporu ani v pedagogovi, trenérovi či výchovném poradci. Všem může pro první kroky v takové situaci pomoci i webová stránka https://www.uniqa.cz/mluvte-uprimne/.

I když podle Veroniky Kamenské i Reginy Jandové se situace na školách v poslední době zlepšuje díky iniciativám Linka bezpečí ve vaší třídě, Linka bezpečí ve vašem klubu, E-Bezpečí, Internetem Bezpečně nebo Nenech to být.  Aby mohli ze sebe své trápení dostat a pokusit se mu udělat přítrž, měly by děti zavolat na Linku bezpečí nebo do poradny E-Bezpečí. Samozřejmě se mohou ozvat i rodiče, aby věc konzultovali se zkušeným personálem. Pro ně je určen i blog nebo podcast.

„Pozitivní vztahy s vrstevníky jsou u dětí, a hlavně dospívajících, velmi důležité při budování vlastní sebehodnoty. Dlouhodobá a neřešená kyberšikana může mít hrozivé následky na jejich psychické zdraví a pohodu, vést k depresím, úzkostem, chronické osamělosti, v nejhorším případě i k sebevražedným úvahám či pokusům,“ vysvětluje Veronika Kamenská.

„A v dospělosti se mohou objevit i problémy ve vztazích,“ doplňuje Regina Jandová.

Jaké kroky podniknout v případě nouze jako „první pomoc“?

• „rozmluvit“ postiženého a zjistit stupeň závažnosti
• uložit komunikaci, která probíhá v příslušné skupině, ve vláknu na sociálních sítích, vést si podrobné záznamy, kdy a co se v komunikaci vyskytlo
• kyberšikana není povolená: nahlásit ji provozovateli stránek, který je následně povinen odpovídající komentáře, obrázky nebo videa odstranit
• na šikanující osobu prostřednictvím příslušného média nereagovat, nevysvětlovat, nebránit se – to by vyvolalo jen další kolo urážek
• první instancí, kde je třeba situaci řešit, je agresor sám, škola, rodiče agresora nebo jiný subjekt, odkud napadání pochází
• šikanovanému dítěti zprostředkovat psychologickou pomoc, zejména jsou-li jeho sebedůvěra a sebehodnocení podlomeny, a nadále mu být oporou: návod na odbornou psychologickou pomoc lze najít i na https://www.uniqa.cz/mluvte-uprimne/  
• pokud se vyhodnotí, že je újma vyšší, anebo se nedaří aktivitám zabránit i přes upozornění a varování původců, pomůže policie
• naučit své dítě na sociálních sítích a webech funkci „blokovat“, případně „nahlásit“; některé weby mají navíc tlačítka, která umožňují hlásit incidenty přímo na bezpečnostní centrum Child Exploitation and Online Protection Command (CEOP) organizace National Crime Agency

V krizi pomůže i pojištění

Stane-li se školák, student nebo jakákoli další osoba obětí kyberšikany, může jim rovněž pomoci pojištění domácnosti UNIQA. To se vztahuje na všechny příslušníky pojištěné domácnosti. V rámci pojištění lze pořídit i připojištění kybernetické asistence. S ní lze řešit právě dehonestaci osobnosti vyplývající z kyberšikany.

Připojištění se vztahuje mimo jiné právě na výše popisované problémy a chrání oprávněné zájmy pojištěných v souvislosti s poškozením jejich pověsti prostřednictvím internetu nebo sociálních sítí (například obtěžování, zastrašování, urážka, výsměch, nezákonné vyzrazení informací o soukromém životě).

Stačí zavolat na asistenční linku UNIQA a odborníci ihned začnou vzniklou situaci řešit: zabezpečí smazání příslušných zpráv, zablokování profilu útočníka, případně pomohou klientovi změnit kontaktní údaje. Poskytnou mu současně doporučení, jak dále postupovat, aby útočníkovi ztížil možnosti. Může proběhnout změna hesel, přístupů i telefonního čísla. Vedle technické IT podpory poskytuje kybernetická asistence též pomoc právníka – advokát komunikuje přímo s útočníkem a upozorní ho na právní následky jeho jednání. Dosavadní zkušenosti ukazují, že intervence právníka je nejúčinnější opatření, protože toho se většina běžných pachatelů zalekne a odradí je to od dalších aktivit.