Konflikt na Ukrajině: březnové ohlédnutí za finančními trhy

28.03.2022

 

Měsíc po začátku otevřené vojenské agrese Ruska proti sousední Ukrajině je užitečné se ohlédnout zpět a provést krátkou rekapitulaci toho, jak se tato událost a vývoj konfliktu podepsal na trzích.

Jízdu na horské dráze připomínal během uplynulého měsíce vývoj cen komodit, které následně ovlivňují ceny většiny zboží a služeb. Cena severomořské ropy Brent po zahájení invaze a následném uvalování řady sankcí vůči Ruské Federaci zaznamenala velmi výrazný a prudký nárůst. Nepřehlednost vývoje jak na frontě, tak u vyjednávacích stolů vedla k výraznému nárůstu volatility, když podobně prudce, jak cena ropy vzrostla, tak došlo ke korekci její ceny do úrovní před zahájením útoku a poté opětovnému prudkému nárůstu k úrovním 120 dolarů za barel ropy. Cena za barel ropy se tak nachází v porovnání s její úrovní těsně před zahájením invaze o 20 % výše. Nutno však podotknout, že cenu černého zlata tlačila vzhůru nervozita z hromadění ruských jednotek na hranici s Ukrajinou již dlouho před zahájením samotného útoku. V porovnání s koncem loňského roku se tak cena ropy nachází výše dokonce o více než 50 %.

Ještě výraznějších výkyvů, než na trhu s ropou jsme však mohli být svědky v případě zemního plynu, jehož je Rusko do Evropy stěžejním dodavatelem. Cena za megawatthodinu se v Nizozemsku měsíc po invazi obchoduje za 110 eur, což představuje téměř pětinásobek v porovnání s cenou na začátku letošního roku. Je však za potřebí podotknout, že i takto vysoká cena představuje výsledek po výrazné korekci panického nárůstu kdy se cena během uplynulého měsíce nacházela i dvakrát tak vysoko.

Značně volatilní průběh pak zaznamenaly i zemědělské komodity, když cena kontraktů na pšenici, jejíž je Ukrajina jednou z hlavních exportérů, vzrostla o více než 50 %, nicméně díky následné korekci se cena měsíc od invaze nachází výše o necelých 18 %.

Nárůst cen těchto základních komodit tak představuje další proinflační impulz, na který by dle očekávání měly přední centrální banky v čele s americkým Fedem reagovat utahováním své měnové politiky. To jsou obecně faktory, které působí negativně na ceny fixně úročených dluhopisů. Výjimkou nebyly ani středoevropské dluhopisy, když se k deklarované výraznější reakci tamních měnových autorit na rostoucí inflaci přidal i nárůst rizikové prémie v důsledku geografické blízkosti regionu k samotnému válečnému konfliktu. Tento vývoj se tak během uplynulého měsíce podepsal negativně na výkonnosti fondu UNIQA CEE Dluhopisový fond.

Reakce akciových trhů se pak taktéž do značné míry odvíjela od jejich vzdálenosti od probíhajícího konfliktu. Největší ránu tak zasadil šok z vojenské invaze akciovým burzám ve východní a střední Evropě, když akcie obchodované v rámci tohoto regionu zaznamenaly výrazný propad cen, což se podepsalo na výkonnosti fondu UNIQA CEE Akciový fond. Nicméně s koncem prvního březnového týdne došlo na trzích k významné přehodnocení prvotní panické reakce, a tudíž i výrazné korekci předchozího propadu, v důsledku které byl fond UNIQA CEE Akciový fond schopen značnou část svých předchozích ztrát vykompenzovat.

V případě fondu UNIQA Selection Emerging Equity byl pokles díky širokému rozprostření investic napříč rozvíjejícími se trhy mírnější, když se probíhající ukrajinsko-ruský vojenský konflikt na řadě z nich podepsal jen okrajově.

Ostatní UNIQA podílové fondy investující do akcií pak během uplynulého měsíce poznamenaného válečným konfliktem navzdory zvýšené volatilitě dosáhly výrazně kladného zhodnocení.