I z dětí budou jednou důchodci. Penzijní spoření se hodí i pro ně

24.08.2022

S doplňkovým penzijním spořením nebo starším penzijním připojištěním střádá rezervu na důchod bezmála každý druhý dospělý Čech. Využití této formy akumulace prostředků pro děti je však zatím výrazně vzácnější: koncem prvního čtvrtletí 2022 mělo podle Asociace penzijních společností ČR smlouvu na 110 000 osob do 18 let, jimž prostředky pravidelně ukládají rodiče či prarodiče. Přitom platí, že čím dlouhodoběji se do budoucnosti investuje, tím menší dílčí částky stačí, a tím lepšího výsledku lze dosáhnout.

 

 

Zatímco zájem o doplňkové penzijní spoření u dospělé populace svědčí o jeho popularitě, z nejmladší generace využívá tento nástroj jen každý zhruba dvacátý Čech. „Zde vnímáme velký potenciál. Rodiče mohou díky doplňkovému penzijnímu spoření svým dětem nastartovat časnou akumulaci prostředků. Takové rozhodnutí má i důležitý výchovný efekt, protože u dětí pozitivně ovlivní vnímání úlohy dlouhodobých pravidelných úspor v lidském životě,“ hodnotí přínos penzijního spoření Pavel Vaněk, ředitel penzí a investic ve skupině UNIQA.

Podpora penzijního spoření pro děti

Dětská forma penzijního spoření je flexibilní a státem podporovaný způsob akumulace prostředků. Státní příspěvek činí až 2 760 korun ročně podle výše pravidelného vkladu (optimální je částka 1000 korun). Výši ukládané částky lze zdarma měnit. Podle aktuální finanční situace rodiny ji mohou hradit rodiče či prarodiče, a to i společně.

UNIQA navíc nabízí za on-line sjednání smlouvy doplňkového penzijního spoření (DPS) prémii 500 korun.

Kolik lze naspořit dětem

Základní charakteristikou DPS je dlouhodobost. Smlouvy trvají běžně desítky let. Čím je smluvní doba delší, tím lepších výsledků lze dosáhnout. Záleží rovněž na druhu investiční strategie, nicméně v případě smluv sjednávaných ve prospěch dětí lze doporučit volbu dynamických účastnických fondů, protože doba spoření má výrazně dlouhodobý horizont a riziko volatility (tj. míry kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosové míry) je tak přijatelnější. U dynamických fondů samozřejmě dochází cyklicky k propadům hodnoty. Tyto propady jsou však v delším čase vyvažovány růstovými cykly, které obvykle trvají déle než období poklesu. Dynamické fondy umí dlouhodobě překonávat inflaci a přinést účastníkovi zajímavé zhodnocení. V případě penzijka pro děti je doba platnosti nejdelší, když může trvat i více než 60 let.

Pro představu ale lze modelově projektovat, že při pravidelném vkladu 1000 korun měsíčně ze strany rodiny lze za 18 let života dítěte nastřádat včetně státního příspěvku ve výši necelých 50 000 korun a díky zhodnocení více než 400 000 korun při dynamické strategii, anebo asi 350 000 korun při konzervativní strategii. A to je slušný základ v okamžiku plnoletosti potomka, jenž později převezme spoření sám, jakmile zahájí výdělečnou činnost.

Kolik potřebuje člověk k důchodu

Anebo se lze podívat na úlohu penzijního spoření obráceně: v současné době platí, že pro pohodlný život v důchodu by měl mít člověk vedle starobního důchodu od státu „připravenu“ ještě rezervu ve výši asi 2,4 milionu korun. Samozřejmě nelze dnes spolehlivě předjímat, jaký bude odhad takových „užitečných úspor“ pro dnešní generaci dětí. Nicméně s ohledem na demografický vývoj a deficit našeho státního důchodového pojištění ve výši bezmála 10,5 miliardy korun bude velmi pravděpodobně ještě vyšší. Protože zatímco podle Asociace penzijních společností ČR bude průměrný starobní důchod od státu činit koncem roku 2022 asi 17 000 korun, lze podle všech parametrů předpokládat, že do budoucna bude reálná hodnota průměrného důchodu setrvale klesat až na úroveň jakéhosi „sociálního příspěvku“.

„Právě proto doporučujeme všem, kteří si to mohou dovolit, aby založili penzijní spoření svým dětem, a to kvůli kouzlu složeného úročení, tedy „úroku z úroku“. Čím dříve se s takovou investicí začne, tím dříve se začne zhodnocovat již naspořená částka a prostředky budou mohutnět. Navíc s dlouhým výhledem lze zpočátku střádat i menší částky a ty později navyšovat,“ říká o výhodách časného sjednání Pavel Vaněk.

Výše naspořené částky záleží na zvolené strategii, délce investičního horizontu, výnosové úspěšnosti a na výši pravidelného příspěvku a z ní vyplývající státní podpory. V případě dynamické strategie lze naspořit z pravidelných měsíčních vkladů 1 000 korun částku 2,4 milionu korun asi za 40 let. Pokud by člověk střádal dvojnásobek, dosáhne stejné „cílové“ částky o necelých 10 let dříve. S měsíční částkou 3 000 korun lze dospět k naspořené rezervě 2,4 milionu korun asi za 25 let. Zde se neuvažuje podpora ze strany zaměstnavatele, která může dále pomoci o něco zkrátit potřebnou dobu k dosažení žádoucí sumy.

Část úspor lze využít i dříve

Třetinu vlastních příspěvků si mládež v 18 letech, je-li na smlouvě odspořeno alespoň 10 let, může vybrat a použít na aktuální potřeby, například na školné nebo jazykový kurz v zahraničí. Smlouva běží dál s pravidelnými vklady. I toto může být motivace. Ale experti nevidí takové „drobení“ jinak nastaveného instrumentu rádi. „Doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý účelový produkt určený k akumulaci kapitálu pro spotřebu v postproduktivním věku. Potřeba úspor na penzi u nás však stále není dostatečně akcentována. Lidé ji stále podceňují a spoléhají příliš na stát,“ varuje závěrem Pavel Vaněk, ředitel penzí a investic UNIQA.

Foto: iStock