O nás > Pro média > Duševní choroby jsou druhou nejčastější příčinou invalidity. Vyhledejte pomoc včas

Duševní choroby jsou druhou nejčastější příčinou invalidity. Vyhledejte pomoc včas

13.10.2022

 

Každý pátý dospělý člověk v Česku má podle Národního ústavu duševního zdraví závažné potíže s mentálním zdravím. Přesto není léčeno až 83 % lidí, kteří splňují kritéria duševní poruchy. Podle odborníků je to alarmující. Neléčené duševní poruchy nebo psychická onemocnění mohou vést až k trvalé invaliditě. Není proto ostuda o duševní nepohodě mluvit a včas navštívit odborníka.

 

Mentální zdraví se za posledních několik let zhoršilo následkem mimořádných událostí, které nás potkaly: pandemie, válka na Ukrajině, energetická krize a strmá inflace. Přestože postižených přibývá (a varovná jsou především rostoucí statistiky u mladých lidí), lidé se nadále zdráhají o svých problémech mluvit a odborně se léčit, protože se bojí diskriminace a odsudků. Právě stigmatizace těchto diagnóz je jednou z hlavních příčin, proč se lidé bojí.

Takový přístup je však nebezpečný, protože neléčené duševní choroby mohou vést až k trvalé invaliditě. To potvrzují i údaje úřadů sociálního zabezpečení, podle nichž jsou duševní choroby a poruchy chování druhou nejčastější diagnózou vedoucí k plnému invalidnímu důchodu. Totéž potvrzují odborníci na Slovensku nebo v Rakousku.

„Na psychické choroby a poruchy chování v souladu s tímto trendem myslí i naše pojistné produkty. V rámci krytí invalidity se nyní poskytuje pojistné plnění už za desítky takových organicky vzniklých diagnóz,“ upozornil Oskar Sekereš. Bezplatná pomoc a psychologické poradenství jsou součástí životního pojištění.

Nemlčte a udělejte první krok

Duševní a psychická onemocnění jsou jako jiné choroby. „Pokud trpíte změnami nálad, dlouhodobějším smutkem, tísní, nespavostí, máte úzkosti či jiné neobvyklé psychické obtíže, a pokud už omezují váš běžný život, nebojte se o svých problémech mluvit a vyhledat odbornou pomoc,“ nabádá Regina Jandová, specialistka komunikace Linky bezpečí, a uvádí: „Lidé mají možnost obrátit se na krizová centra nebo linky důvěry. Dle závažnosti potíží budou odkázáni na příslušné odborníky z oblasti psychiatrie, psychologie nebo psychoterapie. Pro děti a mladistvé je dostupná Linka bezpečí na telefonu, a to anonymně, nonstop a zdarma.“ 

První krok, totiž odhodlání jít s pravdou ven a svěřit se s problémem, je nezbytným předpokladem zlepšení stavu. Pokud se rozhodnete se svou nepohodou něco udělat, pomůže vám i webová stránka https://www.uniqa.cz/mluvte-uprimne/.

K dispozici je celá řada dalších webových stránek nebo i chytrých aplikací, jež mohou člověku pomoci zorientovat se ve vlastních potížích, samozřejmě s odkazem na odpovídající návaznou odbornou péči.

„Je třeba dodat, že k jejich výsledkům by měl člověk přistupovat pouze orientačně, pro regulérní vyšetření je potřeba posouzení mnohem více informací z osobního rozhovoru s terapeutem nebo lékařem,“ upozorňuje Veronika Kamenská, předsedkyně a koordinátorka platformy Nepanikař.

Důležitá je podpora blízkých

Stejně důležité je postiženým naslouchat. Jejich blízcí jsou v té chvíli v náročné a tíživé situaci také. „Obecně je důležité vyjádření podpory a společné trávení času. Vhodné může být předání kontaktu na odbornou pomoc, pokud ji nemocný ještě nemá. Blízký se také může otevřeně zeptat na to, jak by mohl pomoci. Můžou společně s nemocným hledat cestu, jak chorobu zvládnout,“ radí Veronika Kamenská.

Blízcí osoby s poruchou chování nebo duševním onemocněním by ale neměli zapomínat na sebe a měli by mít prostor pro oddych. Zaslouží si rozhodně rovněž podporu, ať už od svého okolí nebo od odborníků. Když budou oni sami silní, odpočatí, a přitom budou stavu svého rodinného příslušníka nebo přítele rozumět, budou pravděpodobně lépe zvládat kontakt s ním a budou mu větší oporou.

„Psychiatrické nemocnice, specializované psychiatrické a psychologické ambulance poskytující péči o pacienty s duševními potížemi nabízejí i psychoedukaci jeho blízkých,“ informuje Regina Jandová. Mohou se na ně obrátit s otázkami, jak reagovat, jak člověka rozmluvit, ale současně respektovat hranice sdílnosti postiženého.

A Silvia Vlasková, ředitelka pro brand a marketing UNIQA dodává: „Pokud si kladete některou z těchto otázek, mohou pomoci i on-line kurzy připravené ve spolupráci s odborníky. Ukážou nám, jak přistupovat k duševně chorým lidem nebo i těm, kdo třeba aktuálně trpí vyhořením. Kurz vysvětluje, jak a proč nekomplikovat ještě situaci předsudky nebo nepřiměřeným tlakem na postižené.“

On-line kurzy mají ambici zlepšit komunikaci příbuzných a přátel nemocných, pomoci vyjádřit přiměřenou míru podpory, a současně usnadnit nelehkou situaci všech zainteresovaných osob v dané chvíli. Svá doporučení a rady pro obě strany sdílí experti na psychiatrii a psychologii v Česku i na Slovensku.

 

Otestujte si duševní zdraví.