Cukrovka není „nemoc důchodců“. Možná k ní máte nakročeno taky

Čistě statisticky: cukrovkou II. typu trpí zhruba každý desátý obyvatel Česka. Pravděpodobnost, že dřív nebo později mezi ně budete patřit také, tak není zrovna malá. To, zda se diabetikem stanete také, a hlavně v kolika letech k tomu dojde, ale můžete do značné míry ovlivnit. A to má smysl – už jen proto, že cukrovka II. typu v konečném důsledku zabíjí. „Není až tak neobvyklé, že je do nemocnice přijat pacient s akutním infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou a až během hospitalizace vyjde najevo, že má diabetes, který se u něj rozvíjel deset i více let a závažně poškodil jeho organismus. V tu chvíli můžeme zabránit jen dalšímu poškození, ale už zásadně nezvrátíme jeho onemocnění,“ popisuje docent Martin Prázný, který působí na 3. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a věnuje se léčbě diabetu i jeho následných komplikací. „Velmi pravděpodobně se ale takový pacient do takto závažného stavu vůbec nemusel dostat, pokud by u něj byla cukrovka odhalena včas, tedy chodil by pravidelně na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři a zajímal se o svůj zdravotní stav,“ konstatuje lékař.

Jen na okraj: vyhlídky diabetika, který se o své nemoci dozví až poté, co prodělá infarkt nebo mrtvici, nejsou právě růžové, zvlášť když se u něj nemoc plíživě rozvíjela roky. Velmi pravděpodobně bude mít vážně poškozené srdce a cévy, což je také důvod, proč náhle skončil v nemocnici.

V důsledku poškození cév na nohou také může být jen otázkou času, kdy se tepny v této části těla zcela uzavřou a bude nutná amputace končetin.

Takový pacient může mít i postižené ledviny, takže má celkem solidně nakročeno k tomu, že bude nutně potřebovat dialýzu, pokud se nezačne léčit. Také už asi nastaly změny na očním pozadí, které zhoršují jeho zrak. To všechno je dost hrůzný scénář, který ale u mnoha nemocných takřka s jistotou dojde naplnění. „Takových pacientů máme bohužel mnoho a jejich léčba je nejen náročná, spojená s nejistými výsledky, ale také nákladná,“ dodává diabetolog s tím, že právě komplikace nemoci jsou to, co diabetikovi výrazně zkrátí život, a nakonec ho s největší pravděpodobností zabije.

Zavolejte „obvoďákovi“, nejlíp hned
Jestli vás podobný scénář vyděsil, máme pro vás hned několik dobrých zpráv na uklidnění. I když je cukrovka II. typu jedním z vůbec nejrozšířenějších civilizačních onemocnění, to, zda a případně kdy onemocníte, můžete do značné míry ovlivnit. Navíc tak snížíte pravděpodobnost výskytu následných komplikací, které mohou být pro řadu nemocných ještě nebezpečnější než samotná přítomnost diabetu II. typu. Jenže pro to musíte něco udělat.

Pro začátek je dobré zjistit, jak jste na tom s přítomností cukrovky II. typu v rodině.

„Mít jednoho nebo oba rodiče diabetiky znamená, že si s sebou nesete určitou sadu genů, která není pro vás právě výhodná. Je pak na vás, jaký život chcete žít,“ upozorňuje docent Prázný s tím, že takový člověk má dvě možnosti. Buď chce žít dlouho a zdravě, a tedy se snaží udržet v kondici, netloustnout, hodně se hýbat a hlídat si jídelníček, nebo si řekne, že mu moc nezáleží na tom, jak na tom bude za pár let. „Zdravý životní styl vás nemusí před cukrovkou zcela ochránit, ale můžete ovlivnit to, kdy se toto onemocnění objeví. Když se budete o sebe starat, nastane to po šedesátce, nebo dokonce ještě později. Naopak při nesprávném způsobu života, kdy je člověk obézní a skoro se nehýbe, může onemocnět třeba už ve čtyřiceti, nebo dokonce ještě dříve. Je pak na vás, zda chcete strávit dvacet let svého života s poruchou metabolismu glukózy, což je podstata diabetu, která bude postupně poškozovat vaše orgány,“ shrnuje lékař.

Dalším krokem je tak zjistit, jak konkrétně na tom jste právě vy.

To znamená udělat něco, co jste dost možná už hodně let neudělali, tedy zavolat svému praktickému lékaři pro dospělé a objednat se na preventivní prohlídku. Na tu máte nárok každé dva roky a je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Preventivní prohlídka se skládá z kompletní anamnézy a zhodnocení rodinné zátěže, což je podrobný rozhovor, kdy je dobré na sebe prozradit i „hříchy“ jako počet vykouřených cigaret nebo jak často pijete alkohol. Následuje fyzikální vyšetření, kdy vás lékař prohlédne, poslechne si srdce, plíce a podobně. Taky vás čeká odběr krve a vyšetření moči, ty dokážou odhalit třeba to, jak pracují vaše ledviny, jak jste na tom s cholesterolem nebo jestli vám nehrozí diabetes II. typu. Váš praktický lékař vás také může poslat ke specialistovi, když budete potřebovat další odbornější péči.

Právě na základě výsledků preventivní prohlídky se pak můžete rozhodnout, co dál. Získáte velmi důležité informace a je na vás, jak s nimi naložíte. U diabetu II. typu neplatí jednoduchá rovnice, že pokud je jeden z rodičů nemocný, vy musíte onemocnět také, byť to je riziko, které roste, pokud jsou diabetici oba rodiče. Záleží na dalších faktorech, jako je hladina glykémie na lačno, tedy hladina cukru v krvi, a právě tento údaj se dozvíte u svého praktického lékaře. U žen, které už mají děti, pak také záleží na tom, zda se u nich během těhotenství neobjevila těhotenská cukrovka. Pokud ano, opět to znamená zvýšené riziko do budoucna. Zásadní je však váš životní styl. Jestli se nehýbete a nejíte právě zdravě, riziko opět roste. Jen na okraj: diabetes II. typu není něco, co by se týkalo jen důchodců. „Obecně platí, že u osob starších 40 let máme většinou vyšší záchyt pacientů s diabetem. Ale setkáváme se i s mnohem mladšími pacienty, což je zcela nový fenomén, který jsme dříve neznali. Dokonce máme i děti s diagnózou, o níž si řada lidí nesprávně myslí, že se týká jen seniorů,“ dodává diabetolog.

Prediabetes jako varování
Může se stát, že vám váš lékař řekne, že máte vyšší hladinu glykémie, tedy krevního cukru. To samo o sobě nijak nebolí a ani nemáte šanci, jak to bez lékařského vyšetření poznat. Jenže zvýšená glykémie je svým způsobem varování do budoucna, protože u vás roste riziko komplikací spojených s diabetem II. typu. „Kardiovaskulární riziko, tedy to, že se u člověka objeví třeba infarkt nebo mrtvice, stoupá již od zcela nepatrně zvýšených hodnot glukózy v krvi. I pacient s tzv. prediabetem, tedy člověk, který sice ještě nesplňuje diagnostická kritéria pro cukrovku, ale už má zvýšené hodnoty cukru v krvi, je více ohrožen kardiovaskulárními problémy než člověk, který má normální hodnotu glukózy v krvi. Vedle toho roste i riziko postižení malých cév, tedy pravděpodobnost, že se u tohoto člověka objeví postižení ledvin nebo očních nervů. To vše dohromady znamená horší kvalitu života,“ popisuje docent Prázný.

Podle zahraničních odhadů je v každé populaci zhruba stejně prediabetiků jako diabetiků.

To znamená, že mezi námi žije několik set tisíc lidí, kteří už jsou ve vyšším riziku rozvoje diabetu II. typu a současně mají zvýšené riziko postižení velkých i malých cév. „Čím vyšší hodnota glykémie, tím je pochopitelně riziko vyšší a roste i pravděpodobnost rozvoje komplikací diabetu. Naším úkolem jako lékařů pak je ovlivnit stav pacienta, aby u něj komplikace ideálně vůbec nenastaly nebo nastaly výrazně později,“ shrnuje lékař s tím, že právě pochopení toho, proč je důležité řešit už prediabetes, je podstatou preventivního přístupu. Snazší a pro zdravotnický systém levnější je zasáhnout ještě předtím, než vám kvůli diabetu půjde o život. „Když dnes u vás potvrdíme cukrovku, tak můžete dalších deset let žít, aniž byste měli jakékoliv další potíže. Pokud se u vás v důsledku ,špatné cukrovky‘ objeví dehydratace, rozmazané vidění a zhoršení funkce ledvin, nejspíš skončíte v nemocnici. Tyto akutní a poměrně časté komplikace diabetu dokážeme zvládnout. Dostanete léky, případně inzulin, a budete nějakou dobu žít. Může se ale stát, že se nepodaří diabetes správně kompenzovat, tedy dostat pod kontrolu, a pak roste riziko rozvoje závažných komplikací, které se ale projeví až za několik let,“ uzavírá lékař. Rozhodnutí, co dál, je tedy na vás. Mimochodem: už máte datum své preventivní prohlídky?